Někdy je nebereme příliš vážně, ale mělo by to být právě naopak. Děti nás svým jednoduchým smýšlením častokrát dostávají do stavu úplného úžasu a přesvědčení, že všechno se dá. Překážky v dětských očích neexistují. Jejich čisté srdce a rozum, který ještě není plný negativ a špatných zpráv ze světa, by nám měly být vzorem. Naše děti jsou geniální učitelé – učitelé nás, rodičů.
Věřme svým dětem
Dítě – to není malý nezkušený človíček, který nechápe, jak to ve světě chodí. Právě že dětský svět je zcela jasný. Vidí toho mnohem víc, než my dospělí. Vidí krásu i tam, kde ji my nepostřehneme. Těší se z maličkostí i z každého počasí. Jsou vděčné za všechny chvíle, kdy mohou být s oběma rodiči a zároveň milují své babičky a dědečky. Tito nejbližší totiž tvoří jejich svět.
Vybrali si nás jako rodiče proto, že jsme se jim nejvíce líbili. Mají své předurčení. Jakousi roli s námi jako s rodiči, ale následně chtějí udělat něco i pro tento svět. Možná se o nich jednou budou učit další generace. Vědomi si tohoto všeho, bychom si měli vážit dítěte, které jsme dostali jako dar.
Učí nás žít naplno a být lepšími
Vážit si svého dítěte znamená, že mu musíme důvěřovat. V první řadě nás učí být lepšími. Učí nás trpělivosti a také ovládat své emoce. Ukazují nám, že jsme silní, i když si myslíme, že už dál nemůžeme. Učí nás nevzdávat se. Učí nás zajímat se stále o něco nového. Učí nás smát se na plné hrdlo bez ohledu na to, zda se někdo za námi otáčí. Učí nás zbavit se pocitu vlastní důležitosti a ega. Občas nám připomenou naše dětství a vykouzlí letmý úsměv na rtech. Nebojme se žádat od nich rady. Rychle zjistíme, že vlastně mají pravdu. My obvykle hledáme složité způsoby, ale oni vnímají svět jako bezpečné místo na život.
Neměňme je k obrazu svému
My jsme už dostali možnost zařídit si život podle vlastních představ. To, jak se nám daří a zda nedaří, je jen a jen naše zásluha. Neberme dětem jejich sny. Nezakazujme jim to, pro co se nadchnou, podporujme je v tom, co je zajímá, chvalme je ve všem, co se jim podaří. Vychovávat neznamená komandovat. Je to zodpovědný úkol pro změnu pro nás, rodiče. My jim můžeme pouze radit, co je správné a co správné není. Můžeme je doprovázet životní cestou a dávat na ně pozor, ale nemáme právo jim diktovat a vnucovat naše názory. Jsou to osobnosti. Již nyní. Už v takovém mladém věku dávají světu cosi originálního, co tu chybělo.
