Jak pracovat s hyperaktivním dítětem a proč ADHD vzniká?

Milujeme je, na tom se určitě hned shodneme. Ale občas možná i vaše děti zlobí, překročí určitou hranici, jsou k nevydržení a umí vás pořádně vytočit, že? Jsou jen hyperaktivní a zvídavé? Nedokáží si ještě stanovit meze, protože jsou malé? Je to zcela normální nebo je s tím něco třeba dělat? A co přesně?
Možná máte doma andílka, který poslouchá, pomáhá při domácích pracích a bez reptání udělá, co právě od něho žádáte. Je klidný a spolupracuje.
Ale pravděpodobněji máte “aktivnější” dítě, které je super, ale někdy byste z něj vyletěli z kůže. Ve škole se neustále vrtí a vyrušuje spolužáky, nebo je nějak šťouchá. Vykřikuje, běhá jako smyslů zbavený a při učení vydrží jen velmi krátce. Jednoduše živel.



Může za to genetika?

Nechceme zde nyní mluvit jen o ADHD, neurovývojové poruše pozornosti spojené s hyperaktivitou. Pravdou však je, že ADHD dnes trpí až do 9% dětí, přičemž základ poruchy je vrozený. Souvisí to s porušenými chemickými pochody v mozku. Dítě opravdu ovlivňuje již vývoj v mámině bříšku – a to nevhodná strava, málo vitamínů a výživných látek, překonání nějakého infekčního onemocnění, nebo i úraz. Samozřejmě to už nemluvíme ani o užívání drog, kouření a pití alkoholu během těhotenství, což má také významný vliv na pozdější rozvinutí poruchy ADHD.

Dokonce i samotný příchod na svět může zanechat na dítěti určité stopy. Při komplikovaném nebo prodlužovaném porodu dochází k nedostatečnému okysličování nervových buněk. To sice v daném okamžiku nemá žádný přímý vliv, který bychom viděli, ale může ovlivnit chování dítěte o pár let později.

Náznaky po narození

Zajímavé je, že již v prvních týdnech a měsících můžeme sledovat určité náznaky. Později hyperaktivní dítě má už po narození nepravidelný režim, jakoby si neumělo najít svůj systém. Více pláče a to i bez důvodu, je podrážděnější, dokáže prospat skoro celý den, ale v noci vás stále budí. Dobrou zprávou je, že takové projevy se často upraví do normálu a hyperaktivita se tak silně nerozvine.

Pokud ne, pak je takové dítě časovanou bombou, nedokáže odolat provokacím. Proto bychom děti s ADHD neměli nějak výrazně napomínat a domlouvat jim, protože je to nemotivuje. Nesmíme jim hrozit tresty, ani je soustavně kritizovat, protože je to pouze provokuje. Některé projevy prostě musíte ignorovat a řešit postupně, trpělivě.

Jak se projevuje hyperaktivita, ADHD?

Zjednodušeně je to zejména impulzivnost, “neposednost”, slabá koncentrace a neustálá upovídanost. Takové děti mají neustálou potřebu hýbat se a cosi dělat, nedokážou zůstat v klidu.
Nevydrží při aktivitách vyžadujících soustředěnost, mívají horší spánek a zejména problémy s večerním usínáním. Nechají se snadno vyprovokovat, jsou popudlivé, podrážděné a jsou zvyklé skákat do řeči.



Upravte stravu

Stále opakované a přitom tolika maminkami nedodržované. Nejednou mávnou rukou – “Moje dítě je hyperaktivní a je jedno, zda mu dávám zeleninu nebo jen čokoládu,” říkají. Omyl.
Náhlé útlumy a přívaly energie způsobují výkyvy hladiny cukru v krvi. A to děti podvědomě stresuje, takže jsou jako “utržené ze řetězu”. Vyřaďte nevhodné potraviny jako sladkosti, různé limonády, zmrzlinu, ale i sladké ovoce ap. Několik studií dokonce radí omezit kasein a gluten ve stravě dětí. Kasein je protein obsažený v mléce savců. Gluten neboli lepek se nachází v pšenici, ječmeni, žitě a některých dalších obilovinách. Výsledky testů zatím nejsou ověřené, ale ukazuje se, že pokud maminky sníží podíl těchto potravin ve stravě, zlepší se i chování dětí.

A naopak – které potraviny uklidňují děti, snižují jejich hyperaktivitu? Jde především o omega-3 nenasycené mastné kyseliny, které se nacházejí v rybách jako je losos, makrela, sleď, sardinky, či tuňák, ale i lněná semínka. Dále je to zinek, který potlačuje impulzivnost a agresivitu. Hořčíkvápník, i železo, jehož mají děti s hyperaktivitou obecně malé množství.

Pomůže správná výchova?

Potvrdí vám to každá dětská psycholožka – základem je dobře fungující rodina a správně nastavená pravidla. Neházejte flintu do žita s tím, že i tak nic nezmůžete se svým hyperaktivním synem, neboť vás neposlouchá, je jako z divokých vajec a napomínání funguje pouze na pár minut.

Dítě musí cítit v první řadě harmonii, stabilní silné vztahy a pak musí vidět pravidla: pevné hranice, kam může zajít. Disciplínu a důsledné dodržování zásad. Nemyslíme nyní přísná pravidla jako na vojně, ale pokud ustupujete dítěti v – pro vás – menších záležitostech a v – pro vás – méně podstatných zásadách, má to významný vliv na chování dítěte.
Důležité je také, aby rodiče postupovali společně, nepodráželi si nohy a byli v harmonii. Nemohou také brát dítě jako “postižené”, ale jako zcela normální dítě. Projevovat mu lásku, důvěřovat a zejména být trpěliví, vnímaví.

Při lehčích formách ADHD stačí pevná výchova a pravidla. U těžších, nezvladatelných forem, nastupuje terapie, kterou tvoří léky, vhodné vzdělávání, psychoterapie a trénování koncentrace.