Stolní tenis neboli také ping-pong patří k míčovým sportům hraným raketou. Obecně se ping-pong řadí k nejrychlejším a nejtechničtější sportům. Je možné ho hrát v uzavřených místnostech, ať už v samotných sportovních halách, specializovaných hernách , i v improvizovaných amatérských podmínkách (ve společenských místnostech, sálech či ve sklepě). Je samozřejmě možné vidět ping-pongové stoly v rekreačních oblastech na volných prostranstvích. Možnost hry je však podmíněna příznivými podmínkami počasí.
Co je potřeba, pokud chcete hrát stolní tenis:
- raketu určenou na stolní tenis
- míček (průměr 40 mm)
- ping-pongový stůl (s rozměry 152 x 274 cm) se síťkou
- sportovní oblečení
- sportovní obuv
Jakou si správně vybrat raketu
Výběr samotné rakety je prakticky dán úrovní hráče. U začátečníka je vhodné si předem ujasnit, zda se ping-pongu bude chtít věnovat jen náhodně rekreačně nebo v pravidelnějších intervalech s cílem se mu dále věnovat.
V obchodních centrech či ve sportovních potřebách najdeme množství už přímo určených raket, které jsou rozlišeny podle úrovně. Ceny těch základních se pohybují od cca 150 korun. Samozřejmě je možné využít přímo specializované prodejny, ve kterých Vám odborně poradí.
Na trhu je k dispozici nespočet druhů potahů a dřev. Pokročilí hráči tak mají možnost volby sestavení rakety podle svých potřeb.
Jaký mít správný postoj a pohyb
Stejně jako při každé jiné pohybové aktivitě, tak i u stolního tenisu je nutné mít správný základní postoj. Výchozí pozice je podmíněna sníženým těžištěm těla, pokrčením nohou v kolenou s mírným přenesením váhy na špičky chodidel.
Horní část těla by měla být mírně předkloněná a ruce by měly být v optimálním úhlu , tak abychom byly schopny reagovat na zahraný úder.
Důležitá je také pozice nohou, neboť při hře je koordinace těla závislá právě na přizpůsobení postoje. Postoj při úderech z forhendu je jiný než postoj při hraní z bekhendové strany.
Při forhendových úderech (u praváků) je nutné přenesení váhy z pravé nohy na levou, aby byla umožněna dobrá rotace trupu. U hráčů hrajících levou rukou se jedná o proces opačný, kdy váha je z levé nohy přenesena na pravou.
Jak správně držet raketu
Existují dvě varianty držení rakety: klasické (evropské) a tužkové (asijské). Pro nás Evropany je přirozenější klasický způsob držení, při kterém dlaní svíráme držátko (rukojeť). Jedinými prsty, které nejsou obtočené kolem rukojeti, jsou ukazováček – ten se opírá o kraj čepele (případně potahu) na bekhendové straně rakety a palec, který jemně svírá konec rukojeti na forhendové straně.
Při úderech hraných z bekhendové strany je nutné prsty resp. jejich pozice mírně pozměnit – přechytit.
Asijské držení rakety je obdobou způsobu jedení pomocí hůlek. Rukojeť rakety je sevřena mezi palcem a ukazováčkem, zbývající prsty se opírají o čepel rakety.
Úderová technika v ping-pongu
Úvodním prvkem stolního tenisu je podání. Tím začíná hra. Kvalita servisu hraje v samotné hře důležitou roli a může být tím rozhodujícím faktorem k vítězství. Nácvik podání je tedy klíčovou záležitostí. Samotných druhů podání je mnoho.
Rozlišujeme např. krátké, středně dlouhé, dlouhé, bez rotace, se spodní rotací, s horní rotací, s boční rotací, kombinované a také ty s vysokým nadhozem, hrané v pokleku či s prvky klamných pohybů.
Výchozím úderem, na němž se samotná hra dá stavět, je pink. Prakticky se jedná o to, udržet míček co nejdéle na hrací ploše ve hře. Jedná se o údery základní, při kterých raketou míček odrážíme na stranu soupeře.
Součástí Pink může být i čop. Jedná se o obranný úder, při kterém se míček raketou jakoby podsekne a udělíme mu tak dolní rotaci (faleš). Síla falše je závislá na způsobu provedení úderu.
Takto zahraný míček může mít vysokou dráhu letu a bude velkým lákadlem pro soupeře k jeho zakončení. Zahraný spodní faleš může soupeře potopit.
Pokud se mu nepodaří míček zahrát ve správné pozici nebo faleš přebít rotovaným úderem, tak je pravděpodobné, že jeho pokus skončí v síti nebo mimo hrací stůl. Jedním z ofenzivních úderů je smeč. Smeč je prakticky finální útočný úder, při kterém je výrazně zvýšená tvrdost úderu a jeho účelem je zakončit výměnu bodovým ziskem.
Technicky náročnější jsou ofenzivní údery s rotací – topspin. Topspin se hraje v různých variantách – podstatou tohoto úderu je udělení rotace míčku s různou dráhou letu. Jednotlivé údery se liší úhlem (horní x boční) rotace a také silou, kterou jsou zahrané. Ve výsledku může takto zahraný míček na soupeřově polovině prudce odskočit, což mu komplikuje možnost jeho odehrání.
Topspin se převážně hraje z forhendové strany, ale lze jej provést i z bekhendové pozice – ty jsou však technicky podstatně náročnější. Při zahrávání těchto forem úderů je důležitý postoj a samotné zasažení míčku.
Při úderu opět pracujeme se sníženým těžištěm těla, pokrčením nohou v kolenou a přenášíme váhu na pravé chodidlo (u praváků). Zároveň se snažíme prudkým částečně bočním švihem zasáhnout míček – při úderové fázi zvyšujeme těžiště těla.
Obranou na smeč, topspin je tzv. blok neboli bloking. Jedná se o protiútočný úder, při kterém se snažíme bránit soupeřovu topspinu či jinému útočnému úderu. Při blokování je nutné mít správný sklon rakety, předvídavost a nepochybně také postřeh. Základem je vrátit útočný úder soupeře zpátky na jeho polovinu. Blok se provádí většinou bekhendem. Těžiště těla je opět sníženo a raketu je důležité správně naklonit a mít ji před tělem a jít tak míčku naproti.
Stolní tenis je variabilní hra s množstvím mnoha dalších specifických úderů, které jsou zakomponovány do herní taktiky. Pravidelným a správným tréninkem se výkonnost hráče zvyšuje.
Cílem pravidelného tréninku je osvojit si základní prvky hry a postupně je zlepšovat a získávat tak jistotu v jednotlivých úderech. Ti pokročilí se pak věnují kombinaci různých herních variant, nových prvků hry, kterými mohou své soupeře překvapit.
Pravidla stolního tenisu
Pravidla jsou obsáhlá, proto zkusíme nastínit jen to nejdůležitější. Cílem hry je zahrát míček raketou tak, aby se alespoň jednou dotkla hrací plochy stolu na soupeřově straně. Předtím se však nesmí (kromě podání) dotknout žádného jiného předmětu kromě síťky. Pokud se při podání dotkne sítě, tak se zahraný servis opakuje.
Výjimku tvoří pouze situace, kdy míček síťku nepřeskočí nebo dokonce vyskočí z hrací plochy mimo stůl, aniž by se jí dotkl. V tomto případě se jedná o chybu a bod je připsán soupeři. Hráč získá bod, pokud jeho soupeř nevrátí úder raketou po jednom odskoku míčku zpět na jeho hrací polovinu.
Od roku 2000 se stolní tenis hraje na 11 vítězných bodů (dříve bylo do 21) a namísto původně pěti po sobě zahraných servisů jedním hráčem dochází ke změně po dvou podáních.
Set končí dosažením jedenáctého vítězného bodu. Pokud dojde ke stavu 10:10, hraje se prodloužení na dva vítězné body se střídáním servisu po jednom.
Vítězem setu se stává ten, který dosáhne již zmíněného vedení o dva body. Stolní tenis se hraje na tři vítězné sety.
Proč hrát právě stolní tenis
Stolní tenis není nijak limitován věkem, je však nutné přihlédnout ke svému aktuálnímu fyzickému stavu. Ping-pong mohou hrát muži, ženy i děti. Stolní tenis zvyšuje fyzickou kondici, zpevňuje tělo a zlepšuje postřeh. Může být brán i jako doplňkový sport k tomu hlavnímu.
