Slyšet od lékařů diagnózu “máte dítě s autismem” je nemilosrdná zpráva a v současné době se stává noční můrou rodičů malých dětí. Jedná se o narušení duševního vývoje dítěte vlivem vrozené poruchy určitých mozkových funkcí. Důsledkem toho dítě vázne ve vývoji řeči, v sociální dovednosti, nedokáže přirozeným způsobem vyhodnocovat situační momenty. Dítě nespolupracuje při výchovném působení, nereaguje na napomenutí, jakoby nevidí, neslyší, nerozumí tomu, co prožívá. Typickými znaky dítěte s autismem jsou následující prvky, které by se souhrnně daly začlenit do těchto oblastí – jazykové a řečové opoždění, nedostatečnost smyslových vjemů, sociální spektrum, slabé sociální cítění.
Pro dítě s autismem vytvořte domov plný lásky
Atmosféru ve svém domově vytváříte vy sami, rodiče, a ostatní členové rodiny. Tam, kde je pohoda, porozumění, tam je také klid a spokojenost. Udělejte pořádek ve věcech, každý předmět má mít své místo. Vytvořte pořádek také v hračkách dítěte a za spolupráce dítěte ho udržujte a neměňte, dítě s autismem nemá rádo změny.
Respektujte, že je dítě fixované jen na některé hračky, že je nosí neustále s sebou. Tyto děti je rozdělují podle svého pocitu a nesmí to být jinak. Vaše dítě žije svůj vlastní svět, ale i ten jeho svět by měl být naplněn porozuměním a láskou.
Vyžaduje vaše dítě neustálou pozornost, kterou je těžké nasytit?
Většinou rodiče dětí s touto diagnózou charakterizují své dítě jako málo společenské, samotářské, které nevnímá okolí. I když se na první pohled může jevit, že s takovým dítětem je méně práce, opak je pravdou.
Dítě s autismem nespolupracuje, nereaguje na napomenutí, přehlíží okolí, jsou mu lhostejní známí lidé nebo příbuzní. Jeho svět je jiný. Ale v případě, že se dítě projevuje hyperaktivitou a neschopností spolupracovat, je nutné se mu soustavně věnovat.
Toto pravidlo však platí v obou těchto případech, což je mnohdy pro rodiče vyčerpávající. Velkou zátěží bývá zvýšená náladovost, opoziční vzdor a neposlušnost, a fakt, že tyto děti nesnesou změny.
Má vaše dítě záchvaty vzteku?
Zkuste s ním navázat oční kontakt a v klidu vysvětlovat. Pokud vůbec nereaguje, počkejte, až odezní nadměrné množství emocí, chvíli si ho nevšímejte, a potom převeďte pozornost na jinou událost. Třeba jak se mu líbila pohádka, co nedávno viděl, nebo zda si vzpomíná, jak jste viděli veverku v parku šplhat po stromě, a jiné situační momenty.
Pokud bude mít zájem, zahrajte si s vaším dítětem nějakou krátkou hru, aby se na předešlou událost společně zapomnělo. Umíme pochopit, že pokud tato událost nastane mimo domácnost, může to být nepříjemné a budete se snažit dítě co nejdříve utišit, ale zvýšený tlak na dítě s autismem může způsobit, že celá situace se ještě více vyhrotí. Zkuste dítě vzít do ústraní, kde celou situaci oba zvládnete klidněji.
Při návalech hněvu je vaším pomocníkem tělesný kontakt – dotykem, objetím navodíme ovzduší klidu a míru.
Nezaměňujte autismus s mentální retardací
Mentální retardace a autismus jsou dva nesourodé, i když někdy souběžné příznaky. Stává se, že k autistické poruše mozku je přidružena i lehká nebo těžší mozková retardace. Děti s autismem mohou převyšovat schopnostmi a nadáním malířským, hudebním, počtářským a dalšími schopnostmi, kdežto u hlubší mentální retardace to obvykle nebývá tak časté. Takže rodiče, nezoufejte, i vaše dítě s autismem může být nadané, umělecky se rozvíjet a dělat vám v životě radost.
