Jak se vyhnout nejčastějším rodičovským chybám u malých dětí?

Když se staneme rodiči, chceme pro naše dítě udělat vše. Někdy i nemožné… Chceme z něj vychovat šťastného, moudrého a úspěšného člověka, který si najde ve světě své místo. V tom jsme všichni na jedné lodi… Ale každý máme jiné výchovné prostředky, jiné představy a nejednou si neseme výchovné zvyky ze svého dětství. Pak se stává, že nám některé důležité věci uniknou. Na něco nemyslíme, protože jsme to nezažili. A na něčem zase bazírujeme, ačkoli to není podstatné.
Víte, které jsou nejčastější rodičovské chyby v školkařském věku? A jak se jim vyhnout?



Školkařský věk

Proč mluvíme o období školky, čili od 2 do 6 let? V tomto čase totiž děti procházejí několika zásadními proměnami. Je to období plné dětské fantazie, citových kotrmelců a velkých změn. Formujete své dítě po citové, rozumové i charakterové stránce.

Tyto rozhodující roky tvoří základ všeho, co se dítě musí o životě naučit. Pětiletý mrňous je ještě zcela otevřený a nepředpojatý, docela jako nepopsaný list.
Děti v tomto věku se při svých činnostech ustavičně setkávají s životními moudrostmi. Je důležité s nimi o tom mluvit, vysvětlovat, přistupovat správným způsobem. 

Nejčastější rodičovské chyby

Samozřejmě, těch chyb je mnoho, ačkoli si to často neuvědomujeme a ani nechceme přiznat. Ale to je v pořádku – výchova druhého člověka nebude nikdy bez chyb. Nevyhnete se jim, protože každý jsme jedinečný, jiný a hlavní je eliminovat je. Vystříhat se tomu, co může nejvíce vaše dítě negativně ovlivnit a co odborníci vypozorovali u většiny rodičů. Zde je pár tipů, na co si dávat pozor.

Ztratíte dítě z dohledu (2 roky)

Teprve nedávno bylo dítě bezmocným miminkem a dnes je z něj chytrý človíček, který sám chodí, skládá skládačky a vnímá mnohé, co se kolem něj děje. A přece jsou dvouleté děti ještě plně odkázány na to, že je nespouštíte z očí.
Potřebují vedení dospělého, potřebují kontakt. Až kolem tří let se dokáží samy zabavit. Do té doby si s nimi musíte hrát a vydržet, že budete dělat stále totéž. V tomto věku nesmíte dítě přeceňovat, ačkoli se vám zdá, že si už dokáže poradit.
Dvouleté dítě je živé a do všeho se hrne, ale ještě mu chybí úsudek. Rychle se dostane do nebezpečných situací, ve kterých mu hrozí nehoda. Nespouštějte z něj oči!

Nevyhradíte si čas na rozhovor (3 roky)

Tříleté dítě působí jako celkem rozumná malá bytost. Ze slov se staly dlouhé věty a děti si formují různé představy o světě, který je obklopuje. Ačkoli většina tříletých dětí už umí dobře mluvit, je toho ještě hodně, co nedokážou vyjádřit. Na rozhovor potřebujete hodně času. Pokud dítě podpoříte a dopřejete mu čas, vysvětlí vám vše, co zažívá, jak se cítí a co se mu honí hlavou.

Dítě neprávem káráte (3 až 5 let)

Jednou z nejčastějších rodičovských chyb je přesvědčení, že děti chápou více, než vlastně dokážou chápat. Dítě totiž umí tak dobře mluvit, že ho považujeme za starší. Domníváme se, že si už lépe poradí, ale skutečnost je jiná. Pokušení klást na děti příliš vysoké nároky je velké.



Pravda je však taková, že dítě stále potřebuje hodně času, aby chápalo důsledky svého jednání, ovládalo své emoce a rozvíjelo úsudek. Potřebuje celé dětství. Neobviňujte tedy dítě za něco, co ještě nemohlo zvládnout.
Když ho káráte: “Musíš přece vědět, že tam se nechodí !” Nebo “Myslím, že víš, že jsi nyní snědl dost koláčů!”, už jste se nechali chytit do pasti. Kdyby to dítě vědělo, chovalo by se totiž jinak. A vy rodiče ho to musíte nejprve naučit.

Dítě neberete vážně (5 let)

V tomto věku se děti stávají zádumčivějšími. Hledají smysl všeho, chtějí mluvit o životě, smrti, Bohu, hvězdách na nebi a skalách na zemi. Nacházejí se takříkajíc ve filozofické fázi dětství. Je vaší rodičovskou úlohou podporovat je při hledání odpovědí. Znamená to poslouchat je při kladení otázek, poskytovat jim co nejlepší odpovědi a těšit se z tohoto magického pohledu na bytí. Pokud budete svého syna či dceru na této cestě doprovázet, svět viděný očima pětiletého dítěte se stane magickým místem.

Jednou z největších výzev bude zformulovat odpověď na otázku, na kterou neumíte odpovědět, či poslouchat stále tytéž otázky. Je naprosto v pořádku připustit, že něco nevíte, vždyť tak dítěti zprostředkujete vědomí, že i vy si kladete různé otázky. Nesmíte přitom uvěřit, že najdete všechny odpovědi. Nemusíte vědět všechno, měli byste však projevovat zvědavost. Budete se spolu s dítětem snažit přijít těmto důležitým otázkám na kloub, spolu s ním se vydáte na dobrodružnou výpravu a zažijete něco opravdu krásného.

Na bouřlivé změny reagujete trestem (5 až 6 let)

Dítě v tomto věku prochází závratnými změnami. Dívky mají obvykle před stejně starými chlapci náskok. Budete mít dítě, které je neustále v pohybu a zmítají jím prudké city. Děti na leccos zapomínají, nejednou se chovají jako malí demagogové, mají velké řeči a třískají dveřmi. Mnozí označují toto období za “pubertu dětství”.

Dítě se nyní musí naučit, jak zvládat své turbulentní emoce. Vlastní city dokáže do krajnosti vystupňovat, což je pro všechny zúčastněné – i pro vás – náročné. Zatímco ještě nedávno jste měli doma malého filozofa, dnes jste konfrontováni s jeho nepřátelským postojem. Dítě právě dělá velký vývojový krok. Snaží se totiž lépe pochopit samo sebe a okolní svět. Je to období, během kterého v dětském mozku dochází k zásadním strukturálním změnám.

V tomto věku je zvlášť důležitý dostatek spánku. Vhodné je omezit volnočasové aktivity, především během prvního roku školní docházky. Na vás jako rodiče se kladou větší nároky než kdykoliv předtím. Nesmíte se od dítěte vzdálit, nesmíte ho trestat, na křik nesmíte reagovat křikem. Změny, kterými dítě právě prochází, jsou přirozenou součástí vývoje. Právě teď potřebuje vaši blízkost.