Jak rozvíjet intelekt svého dítěte?

Jak rozvíjet intelekt svého dítěte?

V první řadě si na rovinu řekněme – IQ není všechno. Dokázal to i dlouholetý výzkum, který provedl Lewis Terman. Samotné vysoké IQ ještě nezaručí, že dítě bude v životě úspěšné. Důležitá je i emoční inteligence, osobnostní vlastnosti, jako je vytrvalost, sebekontrola, zvědavost, svědomitost, či odvaha.
Pravdou však je, že děti s vyšším IQ mají větší šanci využít své schopnosti a dovednosti. Nejednou se to děje podvědomě a nepozorovaně. Dobré také je, pokud rodiče znají výšku intelektu svého dítěte, protože tak mohou lépe reagovat a usměrňovat ho v případě potřeby. Intelekt může mít dopad na oblasti, které dělají náš život šťastným, jako například na zaměstnání nebo zdraví. Proto je vhodné rozvíjet intelekt dětí od útlého věku.

Jak vychovat inteligentní dítě?

Nejen geny, ale i prostředí a vliv rodičů mají zásadní význam pro rozvoj intelektu dítěte. Které ověřené “obyčejné” věci mohou rodiče dělat – nebo naopak nedělat – aby rozvíjeli intelekt svých dětí a předešli tomu, že ho nesprávnými zásahy ohrozí? Jde přitom o miminka do jednoho roku, kde umíme správně podporovat rozvoj intelektu. Když jsou děti větší, pole působnosti rodičů se rozšiřuje. Můžete v nich například rozvíjet tvořivost, sebekontrolu nebo kritické myšlení.

Co pomáhá rozvíjet intelekt dětí?

1. Kojení

“Kojení zvyšuje IQ.” “Na výšku IQ nemá kojení žádný vliv.” Pokud byste si do vyhledávače zadali “kojení” a “IQ”, pravděpodobně by vám vyšly obě možnosti zhruba nastejno. Proč je tak složité dopracovat se k jednoznačné odpovědi?

Neznáme přesný mechanismus, přes který by kojení mělo ovlivňovat IQ. Existují minimálně dvě možnosti.
Tou první je samotné složení mléka, například některé mastné kyseliny v něm, přičemž horkými kandidáty jsou polynenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem, jako DHA a ARA.
Druhou hypotézou, jak by kojení mohlo souviset s inteligencí, je rodičovství. Konkrétně to, jak se při kojení máma chová k miminku, nezávisle na složení mléka. Kojení se spojuje s fyzickou blízkostí a doteky. Matka takto s miminkem komunikuje, vnímá jeho signály a učí se být citlivá k jeho potřebám.

Kojení samo o sobě je však skvělá věc. Má mnoho nepopiratelně pozitivních účinků na zdraví, imunitu a prospívání miminka.

2. Citlivý přístup a bezpečná vztahová vazba

Několik studií potvrdilo, že děti, které si v raném dětství vytvoří s rodiči bezpečnou vztahovou vazbu, později dosahují lepších výsledků v testech IQ. Tyto výzkumy však zjišťovaly jen souvislost, neuměly prokázat, zda je bezpečná vztahová vazba skutečně příčinou zvýšeného IQ.
Může to být i naopak – například, že inteligentnější děti si snadněji vytvořily s rodiči bezpečnou vazbu, protože dokáží dobře komunikovat a přizpůsobit se jejich požadavkům. Dnes už máme o něco jasnější důkazy o tom, že citlivý přístup rodičů, reagování na potřeby dítěte, fyzická blízkost a něha mohou skutečně vést k lepším rozumovým schopnostem.

3. Pohyb a aktivní máma

Už mnoho kvalitních studií přesvědčivě ukázalo, že fyzický pohyb mozku prospívá. Dospělí a děti, kteří pravidelně cvičí, se v experimentech rychleji rozhodují, lépe pracují s pozorností, efektivnější plánují, organizují a myslí. Dokonce u starších lidí se díky cvičení zpomalí zmenšování části mozku nazvané hipokampus, které přirozeně přichází s věkem. Což souvisí se zlepšenou pamětí oproti méně aktivním starším lidem.

Výsledky přesvědčivě ukázaly, že miminka žen, které cvičily alespoň třikrát týdně cvičení přiměřeně jejich aktuálnímu stavu a kondici (plavání, běh, rychlá chůze…), byly po narození neurologicky zralejší.

Co škodí rozvoji intelektu?

1. Stres

Pro miminko v prvním roce je přímo nebezpečný toxický stres. Ovlivňuje strukturu některých částí mozku a může způsobit, že bude později reagovat na stresující situace nepřiměřeně. Stres během těhotenství má podobné účinky. Poslední roky vědci přinesli množství důkazů ve prospěch něčeho, co jsme všichni dávno tušili – budoucí mámy by se neměly stresovat, protože stresový hormon kortizol ovlivňuje vyvíjející se miminko. Stres a pocity úzkosti v těhotenství byly spojeny s nižšími rozumovými schopnostmi miminka v prvních letech života, horší pamětí a pozorností.

2. Nevhodná strava a rizikové látky v prostředí

Matčina strava by měla být v době těhotenství i kojení pestrá, s dostatkem vitamínů, minerálů, bílkovin a zdravých tuků.
Podvýživa v prvních letech života má velmi špatné důsledky pro rozumový vývin – menší mozky, méně neuronů a spojení mezi nimi, méně chemických látek, které přenášejí nervové signály.

Ke konkrétním živinám, jejichž nedostatek je prokazatelně škodlivý, patří železo. Jeho dostatek před porodem i po něm, pravděpodobně přispívá k obalování spojení mezi neurony ochrannou tukovou vrstvou myelinu, který podstatně zrychlí přenos nervových vzruchů.
Důležité jsou i látky cholin, kyselina listová, vitamin B12, či zinek. V jedné studii vědci odhadli, že pokud bychom celosvětově odstranili nedostatek tří klíčových mikronutrientů – zinku, železa a jódu – zvýšil by se světový průměr IQ o 10 bodů.

Pozor je třeba dávat i na rizikové látky v prostředí, jako je olovo, některé pesticidy, rtuť, polychlorované bifenyly. Důležitou roli hrají i záněty a infekce, protože ovlivňují, jak tělo dokáže využít klíčové živiny.

Vědci už léta diskutují, zda má negativní vliv na rozvoj rozumových schopností i kouření v těhotenství. Je však velmi obtížné prokázat, zda jsou za horší prognózou miminek, jejichž mámy v těhotenství kouří, skutečně jen cigarety, nebo něco jiného.

3. Deprese mámy před a po porodu

Poporodní deprese je poměrně rozšířeným psychickým onemocněním. Máma tráví s dítětem většinu času a je zpravidla tou nejdůležitější osobou, která ovlivňuje jeho vývoj. Jak se na miminku podepíše její deprese?
Může způsobit, že matka vůči němu projevuje méně emocí, má méně energie na to, aby s ním mluvila, hrála si a tím ho stimulovala. To je pravděpodobně důvod, proč děti depresivních maminek někdy vývojově zaostávají. Výrazně negativní vliv mají zejména dlouhodobější deprese. Se zpomaleným rozumovým vývinem se spojuje deprese mámy před i po narození miminka.

4. Alkohol

Některá miminka, jejichž mámy pily alkohol v těhotenství, se rodí s typickými fyziologickými znaky, jako je menší porodní délka a hmotnost, zmenšená hlavička. Později si můžeme všimnout specifického tvaru očí či úzkého horního rtu, zhoršené koordinace a inteligence, nebo poruchy chování.
Celý soubor těchto příznaků se jmenuje FASD, spektrum poruch plodu způsobených alkoholem. Projevuje se většinou na dětech matek, které pijí pravidelně nebo které pijí hodně.

5. Extrémně zanedbané prostředí

Vědci již učinili množství testů, při kterých zkoumali mozky dětí v extrémně zanedbaném prostředí. Díky tomu víme, co se stane, pokud dítě vyrůstá v extrémně málo podnětném prostředí. IQ dětí, které vyrůstaly v institucích, bylo mnohem nižší než IQ jejich vrstevníků v rodinách. Dětem adoptovaným před dovršením druhého roku života se sice v náhradních rodinách zvýšilo, ale ještě i ve věku osm let měly podstatně nižší skóre než průměr.

Poznámka na závěr

Pro vaše miminko není rozhodující, kolik má hraček a v jakém moderním bytě bydlíte. Pro jeho rozumový a emoční vývin je ideální milující rodina. I v té nejchudší domácnosti se dá najít dostatek předmětů, které bude miminko se zájmem zkoumat – vařečky, míčky, šátky, darované starší hračky… Důležité je, že má někoho, kdo bude mít snahu, zájem a citlivost každodenně se mu s láskou a empatií věnovat.