Jak pomoci, když vám umírá někdo blízký?

Tento článek je na velmi citlivé téma. Jde o umírání našich nejbližších. I kdybychom to nechtěli přiznat a my všichni doufáme, že takovou věc nebudeme řešit, jednou se to stane. Lidé se narodí a lidé také umírají. Co dělat, kdybyste zjistili, že život někoho blízkého se blíží ke konci? Jak se chovat, když  vám umírá někdo blízký? Jak s ním zacházet? Jde to vůbec?




Jak se chovat k umírajícímu?

Mnoho lidí se zatvrdí a snaží se na smrt příbuzného nemyslet. V jeho přítomnosti se pokouší mluvit jen o veselých věcech a chová se, jakoby ani žádné umírání nebylo.

Není to nejšťastnější volba, protože člověk, který umírá, se určitě obává smrti a chce s někým mluvit o svých obavách.

Pokud vám umírá někdo blízký, tak stůjte při něm

Je to těžké. Umírající začne mluvit o své smrti a co mu vy máte odpovědět? Někdy stačí mlčet a stisknout jeho ruku.

Dejte mu vědět, že jste tady a že jste si vědom celé situace. Pokud by si chtěl dotyčný vyprávět s někým, poslouchejte ho a pokuste se mu porozumět.

Co potřebuje umírající

Pokud umírá někdo blízký, určitě přemýšlíte, co pro něj udělat a jak byste mu pomohli, aby jeho poslední chvíle na tomto světě byly co nejkrásnější.

Pojďme si říci více o potřebách umírajících. Nejdříve si přiblížíme fyziologické potřeby. Základním je spánek. Pravděpodobně nemocná osoba hodně spí. Nebuďte ho, ale buďte připraven na to, že bude mít večer potíže s usínáním, protože právě v noci se lidé mohou nejvíce bát.

Nenuťte ho do jídla a pití

Další potřebou je jídlo a nápoje. Smrtelně nemocná osoba může odmítnout pití i jídlo. Nesnažte se nemocnou osobu nutit. Je také důležité zmírnit jeho bolest. Naštěstí dnes máme různé léky.




Jiné potřeby

Kromě fyziologických potřeb má umírající i jiné potřeby. Potřebuje bezpečí (pocit, že se o něj postará někdo, ale i to, že ho má někdo rád). Také potřebuje sebeúctu. Musí se sám rozhodnout.

Takže se nesnažte dělat rozhodnutí za něj, protože si myslíte, že to s dotyčným myslíte lépe. Existují i duchovní potřeby, které souvisí se smyslem života, s potřebou být v úzkém kontaktu s blízkými, aby si uvědomili, že život na zemi měl skutečný význam.

Fáze umírání

Pokud chcete být vhodnou oporou umírající osobě, musíte si uvědomit fázi smíření se smrtí. Každý člověk si jí prochází a každé osobě to trvá jinak dlouho.

První reakce je šok. Umírající popírá realitu a je izolován. Nevěří, že právě on umírá. Pak přijde stádium agrese a hněvu. Je spojen s pocitem nespravedlnosti. Člověk má tendenci odolávat hněvu.

Pak přijde série vyjednávání: “Kdybych měl více času, mohl bych …”. Je to období deprese a smutku.

Pokud vám umírá někdo blízký, tak v tomto čase vás bude potřebovat nejvíce. Nakonec jde o přijetí a smíření, kdy nemocný přijme svůj osud a vyrovná se s blížící se smrtí.