Spánek je nezbytnou součástí života. Ovlivňuje psychiku i fyzické zdraví. Spánková deprivace tělu nedovoluje plnohodnotně fungovat. Kolik hodin spánku ale ve skutečnosti potřebujeme? Není limit 8 hodin pro dospělého člověka už přežitkem? Jak dlouho bychom tedy měli denně spát?
Ve světě dětí se sní třífázově
Vůbec nejzásadnější roli hraje spánek v období dětství, kdy ratolesti spí v noci, dopoledne i odpoledne. V období 1 měsíce dítě potřebuje více než 15 hodin spánku, přičemž spánek přes den a přes noc dělí půl na půl.
Délka snění se postupně snižuje, takže v 3 letech by děti měly spát kolem 12 hodin denně, a to 10,5 hodiny v noci, 1,5 hodiny přes den. Ve školním věku se už potřeba spánku dostává na 9 až 11 hodin.
Dvoufázový spánek
Později se třífázový spánek zkracuje na dvoufázový a začíná se podobat spánkovému režimu dospělých. Kromě odpočinku a čerpání energie se u dětí ve spánku děje ještě jeden důležitý proces – růst. Proto, až budete dítěti pořizovat vlastní postel, nezapomínejte na potřebu kvalitní matrace, která nebude růst omezovat. Tímto nešvarem trpí například matrace z paměťové pěny.
Kolik hodin denně spát
Od teenagerského věku člověku stačí 8 až 10 hodin. V dospělosti se interval zdravého spánku omezuje na pouze 7 – 9 hodin. Přesný časový úsek si však musí každý najít sám.
Odvíjí se od kvality spánku, od náročnosti povolání a aktivity během dne. V případě, že se v průběhu noci pravidelně probouzíte, vymezte si pro odpočinek delší dobu. Ráno byste se však měli vždy probouzet odpočatí.
Kvalita, ne kvantita
Neplatí však známé ,,čím více, tím lépe”. Příliš mnoho spánku, čili když jste zvyklí denně spát hodně, vám může způsobit podobné problémy jako nevyspání.
Obvykle v podobě migrén, nesoustředění, vysokého krevního tlaku, obezity, cukrovky nebo chronických onemocnění. Nadměrný spánek může způsobit dokonce předčasné úmrtí, a to podle zkoumání až o 30%.
Proto se do spánku zbytečně nenuťte. Raději se zaměřte na svou spánkovou hygienu, na kvalitní matrace, na prostředí, ve kterém spíte. Všechny tyto faktory mohou kvalitu spánku výrazně ovlivnit.
V minulosti naše předky nutily vstávat povinnosti …
Naši předkové měli ve zvyku denně spát na dvě etapy po 4 hodinách. S technologickým pokrokem a příchodem osvětlení v domácnostech se však od dvoufázového spánku začalo upouštět, protože večery často patřily společenským setkáním.
Lidé byli zvyklí denně spát v průměru pouze 6 hodin, aby stihli včas vstát na mše nebo k pracovním povinnostem. Více spánku si dopřála jen movitější část obyvatel nebo šlechta.
Věděli jste, že …
Nespavost
Nespavost, odborně insomnie (z lat. Insomnie – nespavost, porucha nočního spánku) je stav, při kterém člověk špatně usíná, často se budí a má mělký spánek. Příčin nespavosti je velmi mnoho; od nezávažných (například změna prostředí, vyčerpání) až po závažné systémové nemoci, jako je například chronické selhání srdce nebo plic, chronická bolest a podobně. Opakem nespavosti je hypersomnie, nadměrná spavost.
Spavost
Hlavním příznakem hypersomnie je nadměrná denní spavost. Pokud se objevuje pouze nárazově (spánkový deficit) či občasně, jde pouze o nevyspání. O hypersomnii mluvíme v případě, že tento stav přetrvává déle než měsíc.
Nadměrnou spavostí rozumíme stav, kdy člověk spí více, než je bdělý. To zahrnuje časové období delší než 12 hodin denně. Jedinec není schopen kontrolovat usínání během dne, což ho může ohrozit na životě.
