BMI – 5 mýtů, kterým byste neměli věřit

Stalo se to i vám? Na škole, v nějakých 13 letech jste podle indexu tělesné hmotnosti (index BMI) patřily mezi ty najvychudnutejšie děti ve třídě. A pak jste se dostali do puberty, vaše hormony se zbláznili, během pár měsíců jste přibrali nějakých 10 kilo. Takže jste podle BMI najednou spadaly do kategorie “nadváha”. I vám najednou doporučovali dávat pozor na to, co jíte a utěšovali vás, že při správné životosprávě těch 10 kilogramů zhodíde, ani nebudete vědět jak?




Ale nefunguje to tak vždy. Člověk roste a roste a někdy v 25 ho lékaři podle BMI řadí už mezi “obézních” … nestalo se to náhodou i vám? Stravujete se zdravě, chodíte pěšky, dokonce cvičíte. Přitom znáte kopec vyhublých lidí s “normálním” BMI, kterých při pohledu na zeleninu doslova setřese. Většina lékařů by jim však řekla, že jsou váhově ve výborném stavu, zato vám by nejraději naordinovali přísnou dietu

V čem je tedy problém?

“Pevně ​​věříme, že být tlustý je špatné”, konstatují odborníci, “učí se to na školách, jsou toho plné média.” Není to tedy nic překvapivé. Výzkum za výzkumem potvrzuje, že velká hmotnost je spojována s onemocněními jako cukrovka, onemocnění srdce a Alzheimerova choroba. Důležité však je právě to “je spojována” …

Podle některých odborníků neumíme s jistotou potvrdit, že nadváha způsobuje zdravotní problémy, s nimiž “je spojována”. Může jít o kombinaci mnoha faktorů. Například lidé s vysokým BMI již mají obvykle za sebou nějaké diety. A výzkum ukazuje, že jojo efekt při dietách, jinak řečeno hmotnostní výkyvy, mají negativní vliv na celkové zdraví.

Jak to tedy je? Objeví se onemocnění kvůli vyššímu BMI nebo kvůli zánětem v krvi vyvolaným dietami ? To jednoznačně neumíme potvrdit ani vyvrátit.

Není pochyb o tom, že všudypřítomná idea “tuk je špatný” nás vede k tomu, abychom věřili mnohým věcem kolem zkratky “index BMI”, které vlastně vůbec nejsou pravdivé.

Podívejme se na 5 “faktů”, které by bylo třeba znovu přehodnotit.

Mýtus: Nízké BMI zajistí, že budete zdraví

Otylost se lidem spojuje se záležitostmi jako vysoký krevní tlak, vysoký krevní cukr a vysoký cholesterol. Takže bychom mohli říci, že nízké BMI by všechny tyto problémy upravilo, ne? Špatně. V jedné studii odborníci hodnotili index BMI přibližně 40 tisíc dospělých. Porovnávali i údaje o jejich krevním tlaku, hladinách cukru v krvi, cholesterolu, zánětlivé hodnoty a hladiny inzulínu. Zjistili, že mnoho lidí z kategorie “obézní” měli přímo ukázkové čísla a mnozí z kategorie “normální BMI” měli vysoký krevní tlak, krevní cukr a cholesterol.




Přesně takto může stigma hmotnosti ovlivnit zdraví. Přes poloviny lidí, kteří se studie zúčastnili, mohly být nesprávně diagnostikováni. Lékaři vidí člověka s normální hmotností a dost pravděpodobně neověří vysoký cholesterol nebo krevní cukr. Takový člověk pak nedostane léčbu, kterou by potřeboval.

Mýtus: Vysoké BMI zvyšuje riziko srdečního infarktu

Tak jako při krevním cukru, krevním tlaku a cholesterolu, prokázalo mnoho studií spojení mezi vysokým BMI a rizikem srdečního infarktu. Nicméně studie, při níž si hodnoty sledovalo přes 4000 párů identických dvojčat, zjistila, že vysoké BMI tato rizika nezvyšuje. Odborníci sledovali dvojčata během 12 let. Došlo k 203 infarktem a 550 úmrtím mezi dvojčaty s vyšším BMI pokud 209 infarktem a 633 úmrtím mezi chudšího dvojčaty. Dokonce ani u dvojčat s BMI 30 a více (což by znamenalo, že jsou již obézní) nebyl zaznamenán nárůst rizika srdečního infarktu.

Mýtus: Zdravé stravování a cvičení vaše BMI vždy sníží

Svaly váží více než tuk. Takže pokud někdo přidá do svého běžného režimu cvičení a zdravé stravování, může na váze vlastně nabrat. A to vůbec není špatná věc. “Lidé mohou být zdraví při různých tělesných rozměrech”, tvrdí odborníci ze zaměřením na léčbu obezity. Přesto je mnozí lékaři často “označila” a obviní, že vypadají obézní. A to i v případě, že pacient dodržuje zásady zdravého stravování a pravidelně cvičí.

Mýtus: Jste zdraví, pokud se vaše BMI pohybuje mezi 19 a 25

Pokud nevíte, jak se dělí BMI stupnice , tak BMI nižší než 18,5 je podváha, mezi 18,5 a 24,9 je normál, 25 až 29,9 je nadváha a 30 a více je obezita. Ale nebylo to tak vždy.

Například v Americe se pravidla BMI změnily v roce 1998. Kategorie nadváha byla posunuta níže z 27,8 na 25. Najednou, z večera do rána, se ze ženy, která měří 162 cm a váží 70 kg, stala žena s nadváhou.

Když se později lidé ptali zainteresovaných odborníků, proč komise čísla snížila, když všechno nasvědčovalo tomu, že je třeba spíše jejich zvýšit, dostali odpověď v následujícím smyslu … ano, odborníci došli ke stejnému závěru, hodnoty třeba navýšit. No politici požadovali doporučení, které se shodují s globálním standardem. Nakonec však ukázalo, že americké doporučení ohledně BMI financovaly farmaceutické společnosti, které v té době vyráběly léky na hubnutí.

Mýtus: BMI je dobrým měřítkem zdraví

To, že jde o mýtus, by mělo být jasné. Vzhledem k tomu, že směrnice byly nastaveny bez znalosti základů z oblasti ochrany zdraví a víme, že BMI nefunguje u každého, je zcela jasné, že nejde o přesné měřítko zdraví. Podle některých odborníků by se hmotnost vůbec neměla brát jako měřítko zdraví .

“Pokud se lékaři zaměří čistě na stupnici na váze, může to vést k přílišnému zjednodušení zdravotního stavu, k ignorování dalších informací a dokonce nesprávnému označených a zahanbení pacientů”, myslí si někteří zastánci neuznávání BMI.

Zaměřování se na BMI a hmotnost může pozornost lékařů odvést od toho, aby odhalily skutečný problém za chorobou. Právě zde se můžeme vrátit k výše zmíněnému rozdílu “spojuje se” a “způsobuje” onemocnění. Výzkum neprokázal, že by byla hmotnost příčinou většiny problémů, o kterých mluvíme, že způsobuje. Jak tedy můžete vědět, že snížení hmotnosti nebo snížení BMI bude efektivním řešením?